tugedr in Photogether

14/11/2017
23593672_1217561995011177_4587364555549360466_o

Prostřednictvím netradičního prostoru bývalého atomového krytu představili studenti UTB práce, které se v rozličných formálních či tematických rovinách vymykají jejich běžným ateliérovým zadáním. Společným jednotícím médiem se zde stalo video, jako známý prostředek multimediální komunikace. Vernisáž proběhla souběžně s koncertem kapel Psychocandy a Johny the Horse.

Vystavující:
Karolína Brabcová
Daniel Trögler
Matěj skalický
Valeria Recmanova
Alex Volfová
Oleksandr Tymkanych
Filip Zobač
Adam Kencki

Instalace: Elsa Rauerová
pořadatel: Patti Zóna

23675116_323437318064784_4473797805919515803_o

 

Ondřej Vinš- Kotzmannová-Othová

02/10/2017

Ondřej Vinš vystudoval pražskou AVU, bydlí v Podolí. Jen několik ulic od jejich bytu bydlela těsně před tím, než se sem nastěhoval, Alena Kotzmannová. V Podolí se minuli o pár let. V roce 1999 byl Ondřej na Coney Island u tamní horské dráhy Cyclone, ale nevyfotil ji. V roce 2005 uskutečňuje Alena Kotzmannová fotografický projekt Cyclone. Podobný nestřet prodělal Ondřej Vinš i s Markétou Othovou; na bázi jejích snímků vyfotografoval to, co později i ona vyfotografovala. Uměleckým ohledáváním těchto přiblížení je věnována výstava Kotzmannová-Othová. Míjení probíhající v prostoru, času a volbě námětu.PHTG

Magdalena A. Turzová/Příbytky lidí

23/03/2017
Magdalena-A.-Turzova-Pribytky-lidi-2

Na první pohled může působit výběr obrazů Magdaleny A. Turzové (1978) jako snaha změnit snad nejzásadnější charakteristiku prostoru této galerie. Magda do protiatomového krytu umístila okna. Neplánovaně tak trochu těží i z kontrastu povahy města ceněného pro jeho zeleň a tovární architekturu, příznačnou kombinací cihel a velkoformátových oken, a betonové podzemní galerie. Ačkoliv konvolut malovaných oken tvoří více než polovinu všech vystavených prací, humanizace trochu klaustrofobního prostoru je spíš vedlejší efekt.

Výstava Příbytky lidí představuje dva tematické okruhy, kterým se autorka v posledních letech intenzivně věnuje. Jedním je zaznamenávání prostředí malé hanácké vesnice a druhým jsou podivnosti, které lze, obvykle „za odvoz“, sehnat v inzerátech na internetu. Jednou jsou okna vyskládána na hromadách, kde čekají na někoho, kdo se jich v době plastové ujme. Jindy se v oknech odráží okolí. Výstava je o lidech, ale k těm se nikdy přímo nedostaneme. Do příbytků lidí přes okna nevidíme. Autorka nám předkládá pouze skromná vodítka, která nám mohou obyvatele příbytků přiblížit. Zprostředkovaně se s nimi můžeme více seznámit skrze obrazy vycházející právě z jejich inzerátů na nepotřebné věci. Výstava balancuje na pomezí sociální studie, která nám fakticky strohým způsobem předkládá obrazová data. Možná je to barevné ladění, možná jenom nepřítomnost lidí, co v obrazech vytváří atmosféru apokalypsy, že nejde o obyčejný záznam každodennosti, ale připomíná spíše archeologický výzkum dokumentující hmotné stopy obyčejného života po neurčité katastrofě. Přesto spojením těchto dvou naléhavých až temných témat překvapivě vznikla na Magdu velmi optimistická výstava. Ale možná je to úplně jinak a Magda jenom tuto temnou stranu lépe schovala.

 

Archive