Vážená paní, krájená mlha

02/05/2016
fb _72_DPI

Výstava Vážená paní, krájená mlha, představí se studenti a hosté Ateliéru sochařství pražské UMPRUM.

Photogether Gallery, Poliklinika – bunkr, Zlín
vernisáž: 3. 5. 2016 v 18:00, výstava potrvá do 27.5. 2016

Vážená paní, krájená mlha je událostí pro zatím neznámé spoluhráče, které tímto srdečně zveme. Fascinuje nás manipulace a deformace sdělení – technokratická, politická, obchodní nebo poetická, číhající v podivných hmotách na pomezí skupenství, v plazmách obrazovek a jiných útvarech změněné všednosti. Chceme prověřit nečitelnost informace skrze poloprůhledné překážky, pružnost reakcí a emoční toleranci na podezřelá želé. vystavující

Vystavující:

Yury Beryozkin, Vít Čechmánek, Barbora Dayefová, Viktor Dedek, Linda Hauerová, Lukáš Hofmann, Jan Hrubeš, Adam Chmiel, Markéta Oplištilová, Sláva Sobotovičová

Tomáš Pospěch – Pěstitelské a kurátorské práce

13/03/2016
TOMAS_POSPECH_PHOTOGETHER_GALLERY

Tomáš Pospěch – Pěstitelské a kurátorské práce

 

vernisáž výstavy proběhne ve středu 30. 3. v 18:00, výstava potrvá do 22. 4.

Photogether Gallery (bunkr zlínské polikliniky), Tř. Tomáše Bati 3705, 760 01 Zlín

 

Zázračnost fotografie nespočívá jen v tom, že kopíruje realitu, ale především v tom, že vyzařuje minulou realitu. Fotografie jsou časové konzervy; útržky minulosti absurdně trčící v přítomnosti, pokud pro ně nenajdeme patřičný kontext. (Roland Barthes)

Výstava představuje několik prací, které poskytují nové významy nalezeným diapozitivům Agrokombinátu Slušovice. Vytvořením nového kontextu se sice nepřebije to, co fotografie zobrazují, ale nově poskytne dvojí čtení: můžeme sledovat různé systémy zobrazování a strategie propagace, které byly při jejich vytváření užívány. Fotografie vytvořil v letech 1978–1989 zlínský reklamní fotograf Jan Regal. Na výstavě je doplňují další práce, které vznikly v dnešních Slušovicích, a to v bezprostřední návaznosti na tento archiv.

Prekop / Stanko / Double mix

19/02/2016
OREZ_5

Photogether Gallery, Poliklinika – bunkr, Zlín
vernisáž: 25. 2. 2016 v 18:00, výstava potrvá do 25.3. 2016

Dva slovenští umělci se na výstavě Double mix představí v novém světle a v nových souvislostech. Rudo Prekop a Vasil Stanko jsou v neustálém přátelském kontaktu již od vysokoškolských let na FAMU v Praze, kde se vykrystalizovala také Slovenská nová vlna, do které jsou oba fotografové řazeni. Výstava Double mix je naprosto exkluzivním výběrem fotografií autorů, kteří jsou sami sobě také kurátory. Ve zlínské galerii se objeví průřez prací z osmdesátých a devadesátých let až po dnešní tvorbu. Výstavní prostor galerie představí originální selekci fotografií, která dosud nebyla nikde prezentována. Fotografie nebudou rozděleny tematicky, ale budou namixovány v tvůrčích liniích obou fotografů. Nabízí se tedy vybraný mix fotografických cyklů, triptychů a sólo fotek pro konfrontaci autorů mezi sebou. Rudo Prekop i Vasil Stanko používají prvky hry, které budou přítomny i na výstavě v rámci souhry jejich přístupů k fotografii. Jelikož oba autoři tvoří v paralelních liniích, vytvoří se tak na výstavě prostor, kde se fotografie budou navzájem a časově prolínat. I přesto zůstanou fotografie svébytnými a nesplynou v tvorbu jednoho umělce ze zmíněných autorů. Jejich dlouholeté přátelství neovlivnilo jejich vyhraněnost a vlastní program v médiu fotografie.

Karolína Juřicová

PHOTGETHER GALLERY/NEW LOGO

01/01/2016

Dominika Jackuliaková / Barbora Tomíková / Rekurzia

13/12/2015
PG_REKURZIA_12_2015_72_DPI

Dominika Jackuliaková / Barbora Tomíková / Rekurzia
kurátor: Juraj Starovecký

17.12 2015 – 16.1 2016

Vernisáž 17. 12 o 17:30
Prvé kultúrne prejavy človeka, v zmysle materializácie jeho vlastných predstáv, vychádzali z odrazu, ktorý v ňom zanechávala prírodná krajina. Tá sa stala východiskovým bodom pre budovanie vlastného, ľudského prostredia. Dominika Jackuliaková sa vo svojich posledných projektoch zamýšľa nad antropogénnymi vstupmi človeka do krajiny, jeho vzťahu k materiálu a hmote pochádzajúcej z prírody. Jej vizuálny výskum sleduje človeka skrz jeho kultúrnu stopu, ktorú zanecháva vo svojej vlastnej interpretácii prírody. Tento princíp naznačuje istý rekurzívny pohyb
z prírodného do kultúrneho a opäť k prírodnému. Od človeka k prírode uniká svojimi, často až performatívnymi, fotogra ami Barbora Tomíková.
V snahe rozplynúť sa v divokej prírode sa sama stráca v lese, na skale, v jazere, v nesmiernej krajine, v ktorej sa naša existencia stáva zanedbateľnou. Práve tam, kde sa strácame
a znovu nachádzame, odkiaľ čerpáme a kde sa večne inšpirujeme, je miesto nášho nekonečného návratu.

Juraj Starovecký

Archive