Na dně pytle se špinavým prádlem… Co tam je?
Se zarputilostí krtka se Tereza Lišková provrtává nánosy zatuchlé špíny, aby opět zpřítomnila tklivou atmosféru dětských táborů, rozmáčených svačin a maloměstských sídlišt, kde heřmánek umíněně vegetuje ve spárách betonu a dětská monstra lisují brouky a napájí se levnou limonádou. Prastaré časy. To vše nahlíženo optikou děvenky z venkova. Důvěřivá, ale potměšilá. Je introverze dobrým předpokladem ke štěstí? A jsou dětské šaty skutečně přítěží?
Jean Cullen(1989)

Tereza Lišková (*1995) vystudovala obor ilustrace, nyní je pátým rokem studentkou ateliéru Vladimíra Skrepla na pražské AVU. V její tvorbě je čitelný vliv surrealistů jako je Max Ernst, René Margritte a především pražská rodačka Toyen. Avšak spíše než v historii výtvarného umění se autorka inspiruje vlastními každodenními prožitky. Skrze malbu dává průchod vzpomínkám, které volně asociují a současně se vlivem myšlenkových toků a při každém tahu štětcem mění v něco zcela nového i pro autorku samotnou. Čím vzdálenější daná vzpomínka je, tím jsou její obrysy nejasnější, avšak o to platnější v rámci kolektivního nevědomí. Nám jako divákům se tak odkrývá pestrý svět plný dětských her, tajemných postav i jemných náznaků temných koutů duše. Schopnost autorky prolínat fantazijní světy s realitou a podprahovými symboly dává vzniknout zcela autentickému souboru děl, která dokážou velice silně působit na umění znalé, ale i zcela nezasvěcené publikum.

vernisáž 22. 10. 2019